Výsledky řešení postdoktorandského grantu GAČR (402/02/2PD059)

Název projektu: Vypracování obecné metodiky pro analýzu odvětví zemědělského a potravinářského průmyslu.

Řešitel projektu: Doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D.

Cíle projektu:

Prostudování dostupných literárních zdrojů a zjištění obecných metodických přístupů k analýze odvětví.
Vypracování obecné metodiky pro analýzu odvětví zemědělského a potravinářského průmyslu (s přihlédnutím ke specifikům těchto odvětví).
Ověření a případné přizpůsobení navržené metodiky na příkladě odvětví pivovarnictví, případně dalších odvětví.

Odborný přínos projektu:

Navržení nejvhodnějších součástí komplexní obecné metodiky pro analýzu odvětví zemědělského a potravinářského průmyslu (jako hlavní cíl projektu shrnut níže).
Komentář aspektů spojených s využitelností jednotlivých součástí navržené metodiky (viz publikované práce).
Příspěvek k rozšíření výukových materiálů využívaných v předmětech garantovaných řešitelem projektu (Operační management a Strategický management).
Zvýšení kvalifikace řešitele a jeho další odborný růst (úspěšná habilitace v závěru prvního roku řešení projektu a publikace řady odborných příspěvků).

Seznam a hlavní výsledky publikací vzniklých v souvislosti s řešením projektu.

Samozřejmě přivítám jakékoliv návrhy a připomínky, jež lze sdělit například prostřednictvím zde uvedených kontaktů:

Doc. Ing. Pavel Žufan, Ph. D.
Ústav managementu PEF MZLU v Brně
Zemědělská 1, 613 00 Brno
E-mail: zufan@mendelu.cz

Postup prací:
	Postup prací spojených s řešením projektu se odvíjel od schváleného rámcového plánu. V průběhu celé doby řešení se prolínaly dvě základní činnosti spočívající jednak ve studiu literárních pramenů z oblasti strategického managementu, a jednak ve sledování vývoje prostředí ve vybraných odvětvích zemědělského a potravinářského průmyslu (zejména odvětví pivovarnictví, výroby minerálních vod a od 2. roku řešení také vinohradnictví a vinařství) a v aktualizaci zjištěných údajů.
	V prvním roce řešení byl kladen důraz především na postupný nákup literatury, z níž byly vybírány možné obecné součásti analýzy odvětví. Souběžně probíhaly práce spojené se sběrem informací o odvětví výroby nápojů (zvláště pivovarnictví a výroba minerálních vod), které sloužily jako příklad aplikace vybraných nástrojů -- součástí vytvářené metodiky. Výsledky řešení byly postupně zveřejňovány a publikovány na mezinárodních vědeckých konferencích -- nejdříve byl záběr obecnější (viz seznam publikovaných prací, položky [1]-[3] -- popis situace ve vnějším prostředí), potom už byla věnována pozornost některým konkrétním součástem vyvíjené metodiky (publikace [4]-[7]). Na konferencích probíhaly rovněž diskuse řešitele s odborníky na oblast strategického managementu, které se týkaly problematiky možných metodických přístupů k analýze odvětvového prostředí a snah o vypracování obecné metodiky pro různá odvětví národního hospodářství (případně jejich smyslu, který byl obecně potvrzen).
	Významným krokem v rámci prvního roku řešení projektu bylo zpracováníhabilitační práce na téma "Analýza vnějšího a odvětvového prostředí pivovarnictví a výroby minerálních vod" [8], která byla řešitelem obhájena dne 5. 12. 2002, a která shrnula hlavní metodické součásti analýzy odvětvového prostředí a ukázala jejich praktickou aplikaci na příkladě výše zmíněných odvětví.
	Původním cílem 2. roku řešení projektu bylo jednak zjistit, do jaké míry je třeba dále rozlišovat jednotlivá odvětví zemědělského a potravinářského průmyslu, a dále vybrat konkrétní součásti analýzy odvětví aktuální pro zemědělský a potravinářský průmysl, případně identifikovat specifika odvětví výroby nápojů a přehledně je shrnout. Vzhledem k tomu, že v prvním roce řešení byla již navržena a prakticky ověřena metodika analýzy odvětví na dvou příkladech, byly v tomto roce rovněž dále posuzovány její součásti prostřednictvím jejich aplikace do dalších oblastí.
	Postup řešení se opět odvíjel od studia zakoupených publikací a také sborníků z vědeckých konferencí a příspěvků, na nichž se řešitel podílel, a dále od diskusí na konferencích, jichž se řešitel účastnil. Příspěvky se týkaly zejména pokračování v praktické aplikaci možných součástí vyvíjené metodiky (publikace [9]-[12]). Bylo zjištěno a ověřeno, že v oblasti potravinářského průmyslu lze využít většiny metodických nástrojů využívaných pro jiná odvětví národního hospodářství, přičemž mezi jednotlivými sektory potravinářského průmyslu existuje řada poměrně výrazných odlišností. Naproti tomu v oblasti zemědělské prvovýroby jsou základní charakteristiky jednotlivých sektorů velmi podobné a některé metodické nástroje tak ztrácejí na významu. Jako základní metodické součásti analýzy odvětví zemědělského a potravinářského průmyslu byly navrženy: analýza základních charakteristik odvětví, analýza konkurenčních sil, analýza struktury odvětví, analýza strategických skupin, analýza změnotvorných sil, a jako shrnutí a případně i kvantifikace výsledků těchto analýz také analýza atraktivity odvětví (publikace [13]).
	Zaměření praktické aplikace vybraných nástrojů bylo v tomto roce rozšířeno také o problematiku odvětví vinohradnictví a vinařství v návaznosti na projekt řešený na ústavu managementu PEF (pracoviště řešitele) pro NAZV (reg. č. QF 3276) "Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství a rozvoje venkova v jihomoravském regionu". V rámci řešení projektu pro NAZV začaly být využívány průběžné výsledky řešení tohoto postdoktorandského grantu také dalšími kolegy v rámci pracoviště i mimo ně. To přispělo jednak k podrobnějšímu ověření použitelnosti zvažovaných součástí metodiky na situaci dalších zemědělsko-potravinářských odvětví, a také ke zjištění případné potřeby jejich přizpůsobení konkrétní situaci daných odvětví.
	V posledním roce bylo řešení projektu završeno dokončením ověřování použitelnosti zvažovaných součástí metodiky analýzy odvětví (publikace [14]-[20] a [22]) a následnou publikací výsledků tohoto ověřování (publikace [21] a [23]).
	Průběžné výstupy řešení projektu byly rovněž uplatňovány a ověřovány ve výuce předmětů, které jsou řešitelem garantovány a jsou vyučovány jak pro studenty prezenční, tak také kombinované formy studia. Jedná se o předměty Strategický management a Operační management, a lze konstatovat, že pro řešení projektu mělo význam zvláště srovnávání teorie a zkušeností posluchačů, které bylo realizováno v rámci výuky u kombinované formy studia, jejíž studenti již jisté praktické zkušenosti mají. Za zmínku stojí rovněž to, že některé z doporučovaných součástí metodiky byly ověřeny i v rámci diplomových a bakalářských prací vypracovávaných pod vedením řešitele.

Samozřejmě přivítám jakékoliv návrhy a připomínky, jež lze sdělit například prostřednictvím zde uvedených kontaktů:

Doc. Ing. Pavel Žufan, Ph. D.
Ústav managementu PEF MZLU v Brně
Zemědělská 1, 613 00 Brno
E-mail: zufan@mendelu.cz

Seznam publikací, které vznikly v souvislosti s řešením projektu

ŽUFAN, P. Analýza prostředí výrobce produktů racionální výživy.
In Firma a konkurenční prostředí 2002. Brno: PEF MZLU v Brně, 2002, s. 322-327. ISBN 80-7302-032-7
ŽUFAN, P. Prostředí české mlékárenské firmy.
In Medzinárodné vedecké dni 2002. Nitra: SPU Nitra, 2002, s. 419-423. ISBN 80-8069-027-8
ŽUFAN, P. - TOMŠÍK, P. External environment analysis and approaches of students.
In KLEIN, H. E. WACRA 02 -- Interactive Innovative Teaching and Training. Needham, USA: WACRA, 2002, s. 425-428. ISBN 1-877868-20-5
ŽUFAN, P. - ERBES, J. Změnotvorné síly v odvětví pivovarnictví v ČR.
In AP XI. -- Rozvoj multifunkčního zemědělství. Praha: ČZU v Praze, 2002, s. 84-85 - abstrakt. 6 s. ISSN 1213-7960 (sborník na CD)
ŽUFAN, P. Key driving forces in the Czech brewing industry.
Agricultural economics, July 2002, Vol. 48, No. 7, p. 311-314. ISSN 0139-570X
ŽUFAN, P. Základní charakteristiky odvětví pivovarnictví v ČR.
In Model evropského zemědělství a jeho implementace v podmínkách ČR. České Budějovice: ZF JČU, 2002, s. 145-150. ISBN 80-7040-601-1
ŽUFAN, P. Změnotvorné síly v odvětví výroby minerálních vod v České republice.
Acta universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis. 2002, Volume L, No. 6, s. 237-240. ISSN 1211-8516
ŽUFAN, P. Analýza vnějšího a odvětvového prostředí pivovarnictví a výroby minerálních vod.
Habilitační práce. Brno: PEF MZLU v Brně, 2002, 167 s.
ŽUFAN, P. Základní charakteristiky odvětví výroby minerálních vod v ČR.
In Firma a konkurenční prostředí. Brno: PEF MZLU v Brně, 2003, s. 552-560. ISBN 80-7157-695-6
ŽUFAN, P. - ERBES, J. Approaches to analysis of competitive position of retail businesses in the Czech Republic.
In Podniky v podmínkách procesu globalizace a integrace. Katowice: Górnoślaska wyźsza szkola handlowa, 2003, s. 269-276. ISBN 83-88402-39-0
ŽUFAN, P. - TOMŠÍK, P. Simulation of business environment and students' experience.
In KLEIN, H. E. WACRA 03 -- Interactive innovative teaching and training. Needham, USA: WACRA, 2003, s. 47-51. ISBN 1-877868-22-1
ŽUFAN, P. Nové příležitosti pivovarů v digitální ekonomice.
In Agrární perspektivy XII. -- Nová ekonomika a rozšíření EU. Praha: PEF ČZU v Praze, 2003, s. 123-128. ISBN 80-213-1056-1
ŽUFAN, P. Metodika analýzy odvětví a specifika potravinářského průmyslu.
In Aktuálne problémy manažmentu a marketingu vo výučbe na vysokých školách. Nitra: FEM SPU v Nitre, 2003, s. 78-81. ISBN 80-8069-284-X
TOMŠÍK, P. -- ŽUFAN, P. Analýza atraktivity odvětví vinařství v České republice.
Acta universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis. 2004, LII, No. 3, pp. 135-142. ISSN 1211-8516
ŽUFAN, P. Základní charakteristiky odvětví vinařství v České republice.
In Firma a konkurenční prostředí. Brno: PEF MZLU v Brně, 2004, s. 483-492. ISBN 80-7302-075-0
ŽUFAN, P. Změnotvorné síly v odvětví vinohradnictví a vinařství v České republice.
In Medzinárodné vedecké dni 2004. Nitra: SPU Nitra, 2004, s. 1244-1249. ISBN 80-8096-356-0
ŽUFAN, P. Podnikatelské prostředí ve vinařství a metodické přístupy k jeho analýze.
In Podniková ekonomika a management. Brno: ESF MU v Brně, 2004, s. 307-311. ISBN 80-210-3414-9
ŽUFAN, P. Czech wine-production industry and recent movement forces.
Agricultural economics, 2004, Vol. 50, No. 9, p. 400-404. ISSN 0139-570X
CHLÁDKOVÁ, H. -- POŠVÁŘ, Z. -- ŽUFAN, P. Consumer habits in the Czech wine market.
Agricultural economics, 2004, Vol. 50, No. 7, p. 323-330, ISSN 0139-570X
ŽUFAN, P. Komparace pivovarnictví a vinařství z pohledu odvětvové analýzy.
In Agrární perspektivy XIII. Praha: PEF ČZU v Praze, 2004, s. 370-376. ISBN 80-213-1190-8
ŽUFAN, P. -- ČERNÍKOVÁ, R. Industry analysis: application and teaching approaches.
In KLEIN, H. E. WACRA 04 -- New times for learners and teachers. Needham, USA: WACRA, 2004, 6 s. (v tisku)
ČERNÍKOVÁ, R. - ŽUFAN, P. Analýza odvětví vinařství v České republice a Německu.
Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2004, LII, No. 6., pp. 19-25. ISSN 1211-8516
ŽUFAN, P. Analýza odvětví v praxi a ve výuce.
In Odvětvové strategie a politiky. Brno: PEF MZLU v Brně, 2004, 7 s. (v tisku)

Hlavní výsledky řešení - doporučované součásti metodiky pro analýzu odvětví v podmínkách odvětví zemědělského a potravinářského průmyslu

Řešitel projektu dospěl k doporučení součástí, které jsou uvedeny níže -- je však třeba zdůraznit, že jednotlivé součásti nejsou výsledkem práce řešitele a jsou přebírány z literárních zdrojů (přesně dle specifikace v grantové přihlášce). Přínos řešitele tedy spočívá v seskupení a seřazení těchto nástrojů tak, aby pokud možno co nejlépe odpovídaly situaci ve výše specifikovaných odvětvích.

Součásti navrhované metodiky jsou tedy následující:

Analýza základních charakteristik odvětví
Popis nástroje: např. MINTZBERG, H. et al. The Strategy Process - Concepts, Contexts, Cases.
Upper Saddle River: Pearson Education, 2003, 489 p. ISBN 0-13-122790-4
Cílem této součásti by mělo být popsat typické rysy odvětvového prostředí a kontext, v němž organizace daného odvětví vyvíjejí svou činnost. Důraz je zde třeba klást spíše na celkovou situaci odvětví, než na konkrétní případy jednotlivých firem, případně jejich skupin. Základní charakteristiky zahrnují:
- velikost trhu,
- geografický rozsah konkurence,
- růst trhu a etapa životního cyklu,
- počet konkurentů a jejich relativní velikost,
- počet a velikost zákazníků,
- míra vertikální integrace,
- bariéry vstupu,
- bariéry výstupu,
- technologické změny,
- produktové inovace,
- kapitálové požadavky,
- diferenciace produktu,
- ekonomická pozice odvětví.
Těchto 13 charakteristik poskytuje velmi dobré úvodní informace zvláště v souvislosti s rozhodováním o dalším zvažování možnosti vstupu do nového odvětví. Jejich hlavním přínosem je popis hlavních rysů situace v odvětví, které pak mohou být dále rozpracovány s využitím dalších metod.
Základní smysl využití tohoto nástroje lze tedy spatřovat v "uvedení do problému" -- v případě, kdy je analýza vypracována pro subjekty, které v daném odvětví přímo nepůsobí (např. finanční instituce, které podnik žádá o poskytnutí kapitálu).
Analýza konkurenčních sil
Popis nástroje: např. PORTER, M. E. Konkurenční strategie.
Praha: Victoria Publishing, 1994, 403 s. ISBN 80-85605-11-2
Cílem této součásti -- nazývané dle svého původního autora též Porterův model hybných sil konkurence v odvětví -- je popsat základní subjekty, které ovlivňují situaci v odvětví a také charakter tohoto jejich vlivu. Důraz je zde opět kladen spíše na celkovou situaci odvětví, než na konkrétní případy jednotlivých firem nebo skupin firem. Základní charakteristiky zahrnují:
- intenzitu soupeření mezi stávajícími konkurenty,
- hrozbu ze strany nově vstupujících firem,
- hrozbu ze strany substitutů,
- vyjednávací sílu odběratelů,
- vyjednávací sílu dodavatelů.
Využitelnost analýzy konkurenčních sil je dána jejím důrazem na klíčové síly ovlivňující charakter konkurence v rámci odvětví a také tím, že podrobně popisuje jejich možné vlivy. I když tento popis nemůže být úplným seznamem všech možných vlivů v daných oblastech, soustředí pozornost na ty nejdůležitější a nebrání ani tomu, aby byl dle potřeby doplněn o další vlivy důležité v konkrétní situaci odvětví případně podniku. Proto lze i tuto analýzu považovat za velmi dobře využitelnou, byť je často kritizována její statičnost (stejně jako u některých dalších nástrojů) a malý důraz na vývoj působení jednotlivých sil v čase. Zde je třeba zdůraznit, že teoretický koncept tohoto přístupu nijak nebrání dynamickému pohledu a je vždy na subjektu provádějícím analýzu, aby se zaměřil i na budoucí vývoj jednotlivých analyzovaných oblastí.
Z pohledu potravinářského průmyslu a jeho specifik lze pozornost směrovat především k intenzivnímu soupeření stávajících konkurentů, vyjednávací síle odběratelů (zejména obchodních řetězců), substituční provázanosti některých odvětví, nevýznamné pozici výrobců komplementů (případně naprosté neexistenci komplementů), a také poměrně nízkému vyjednávacímu vlivu dodavatelů. Specifickým vlivem je rovněž právní regulace odvětví projevující se hlavně hygienickými a bezpečnostními předpisy. V zemědělství lze za klíčové označit především regulační vlivy a také vyjednávací sílu odběratelů, zatímco do pozadí ustupuje především hrozba ze strany nově vstupujících firem.
Analýza struktury odvětví
Popis nástroje: např. SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza.
Praha: C. H. Beck, 2000, 101 s. ISBN 80-7179-422-8
Analýza struktury odvětví umožňuje sestavení rámcového profilu odvětví a určení toho, zda se jedná o odvětví s atomizovanou nebo konsolidovanou strukturou. Tato informace může sloužit jako vhodné východisko pro následující nástroj.
Analýza strategických skupin
Popis nástroje: např. PORTER, M. E. Konkurenční strategie.
Praha: Victoria Publishing, 1994, 403 s. ISBN 80-85605-11-2
Význam této analýzy vychází už ze způsobu, jakým byl tento teoretický koncept vyvinut. Prvotním impulsem k jeho vzniku bylo poznání, že klíčové síly z vnějšího a odvětvového prostředí nemají stejné dopady na všechny firmy v odvětví. Proto je zajímavé ověřit různorodost těchto dopadů v situacích různých firem a zjistit, co jednotlivé firmy odlišuje a co tedy ovlivňuje také důsledky vývoje klíčových faktorů v čase. Volbou klíčových hledisek podobnosti/odlišnosti firem lze následně sestavit tzv. strategickou skupinovou mapu, která lépe ukazuje situaci v odvětví a identifikuje podobné skupiny firem, které spolu navzájem intenzivně soupeří (narozdíl od firem z jiných strategických skupin, jejichž situace je natolik odlišná, že vlastně nepatří mezi jejich přímé konkurenty). Typické příklady odvětví, kde má smysl tuto analýzu provádět lze nalézt v potravinářském průmyslu (např. výše zmíněná odvětví, v nichž byla metodika aplikována -- pivovarnictví, vinařství). Naopak v odvětvích zemědělské prvovýroby tato analýza většinou smysl nemá.
Analýza strategických skupin může být následována opětovným přezkoumáním výsledků analýzy konkurenčních sil, ale také výsledků analýzy základních charakteristik odvětví a STEP analýzy -- právě z důvodu zjištění případných odlišností v dopadech klíčových faktorů na jednotlivé skupiny firem identifikované právě při analýze struktury odvětví. Proto je analýza struktury odvětví opět považována za velmi přínosnou, ovšem také závislou na subjektivním pohledu toho (těch), kdo tuto analýzu provádí.
Analýza změnotvorných sil
Popis nástroje: např. THOMPSON, A. A. - STRICKLAND, A. J. strategy formulation and Implementation - Tasks of the General Manager.
New York: Irwin, 1989, 366 p. ISBN 0-256-06901-8
Analýza změnotvorných sil může doplnit výše uvedené analýzy (resp. tyto v ni mohou vyústit) zdůrazněním vlivů, které jsou aktuální v současnosti a v blízké budoucnosti, které jsou specifické pro dané odvětví. Změnotvorné síly zahrnují:
- změny v dlouhodobé míře růstu odvětví,
- technologické inovace,
- rozšíření technického know-how,
- změny v nákladech a efektivitě,
- inovace produktu,
- marketingové inovace,
- změny v charakteru zákazníků a způsobu užívání produktu,
- změny společenských priorit a životního stylu,
- poptávka zákazníků po diferencovaném produktu,
- vstup/odchod velkých firem,
- regulační vlivy a změny vládní politiky,
- nejistota a podnikatelské riziko.
Těchto dvanáct oblastí představuje možné klíčové zdroje budoucích změn v rámci odvětví, čímž jednak umožňuje operativní reakci na špatně odhadnutý vývoj situace a jednak poskytuje střednědobý nebo dlouhodobý pohled na vývojové tendence odvětví. Časový horizont platnosti výsledků této analýzy záleží na časovém horizontu zvažovaném doplňkovými analýzami, celkové situaci v odvětví (zemi/teritoriu), rychlosti technologických změn, apod., ale rovněž na individuálním přístupu osob, které se do procesu této analýzy zapojí.
Analýza změnotvorných sil v odvětví může sloužit jako vhodný doplněk k analýze konkurenčních sil, neboť již svým názvem zdůrazňuje dynamický aspekt vývoje jednotlivých faktorů, jehož absence bývá často zmiňována jako hlavní nedostatek právě analýzy konkurenčních sil. Proto se i tato analýza jeví jako přínosná, byť v některých případech duplicitní s dříve zmíněnými analýzami.
Z pohledu praktické aplikace v podmínkách zemědělství a potravinářství lze zdůraznit nutnost sledování vývoje společenských priorit a životního stylu, které se následně promítají do míry růstu jednotlivých odvětví a také jejich ziskového potenciálu. Velký význam mají také inovace produktu a marketingové inovace, které mohou umožnit odlišení se v oblastech, kde se produkty vzájemně velmi podobají a jsou nediferencované. Regulační vlivy jsou sice rovněž významné, ovšem z pohledu této analýzy a jejího důrazu na faktory působící změnu (vnímanou jako náhlou) není jejich důležitost naprosto prioritní -- s ohledem na to, že průběh legislativního procesu je časově náročný a firmy by měly být schopny připravované změny sledovat a přizpůsobit své strategie novým podmínkám s dostatečným předstihem.
Analýza atraktivity odvětví
Popis nástroje: např. HIGGINS, J. M. - VINCZE, J. W. Strategic management: Text and cases.
New York: The Dryden Press, 1989, 1180 s.
Hodnocení atraktivity odvětví je logickým vyústěním předchozích analýz a může mít řadu podob. Z obecného pohledu lze doporučit jednak formu slovního hodnocení, ale rovněž (zejména z důvodu názornější a rychlejší prezentace výsledků osobám, které se analýz neúčastnily) kvantifikaci do podoby matice hodnocení atraktivity odvětví, jejíž výstupy navíc dále využívají některé pomocné nástroje pro formulaci strategií. Hodnotící proces (ať už ve slovní nebo kvantifikované podobě) začíná definováním kritérií atraktivity odvětví, jež se mohou týkat následujících oblastí:
- Faktory trhu (např. velikost trhu; velikost klíčových segmentů; roční míra růstu; rozmanitost trhu; citlivost na cenu, služby, externí faktory; obchodní cykly a sezónnost; vyjednávací síla dodavatelů).
- Faktory konkurence (např. typy konkurentů; míra koncentrace; změny v typech a struktuře; vstupy a výstupy; změny v podílech; substituce novou technologií; míra integrace a typy integračních strategií).
- Finanční a ekonomické faktory (např. zisková marže; faktory finanční páky; bariéry vstupu a výstupu; využití kapacity).
- Socio-politické faktory prostředí (např. společenské postoje a trendy; zákony a vládní regulace; vliv zájmových skupin; lidské faktory).
- Technologické faktory (např. vyspělost a stabilita; komplexnost; diferenciace; patenty a autorská práva; potřebná produkční technologie).
Tato kritéria jsou následně hodnocena jednak z hlediska jejich relativní důležitosti pro atraktivitu odvětví obecně, a také (hlavně) z pohledu atraktivity zvoleného odvětví s ohledem na ně.
Analýza atraktivity odvětví je logickým vyústěním předchozích analýz v tom, že na základě jejich závěrů posuzuje dopady identifikovaných faktorů na dané odvětví a hodnotí je vzhledem k jiným odvětvím. Kvantitativní podobu této analýzy - matici hodnocení atraktivity odvětví - je nutno považovat za jeden z pomocných nástrojů, přičemž důraz je třeba klást na slovo "pomocný". Nejde tu totiž o snahu o získání konkrétního čísla přesně určujícího atraktivitu odvětví. Základní přínos tohoto nástroje spočívá v procesu jeho tvorby a je jím zamyšlení se nad klíčovými vlivy souvisejícími s atraktivitou odvětví obecně a stavem odvětví, které je předmětem zájmu. A v tomto bodě je i tento aplikační nástroj nesporným přínosem -- přičemž jeho aplikovatelnost je zřejmá z obecného pohledu na jakékoliv podmínky. Problematickou se v této souvislosti jeví zvláště volba "srovnávacího základu", podle něhož je atraktivita hodnocena.

Samozřejmě přivítám jakékoliv návrhy a připomínky, jež lze sdělit například prostřednictvím zde uvedených kontaktů:

Doc. Ing. Pavel Žufan, Ph. D.
Ústav managementu PEF MZLU v Brně
Zemědělská 1, 613 00 Brno
E-mail: zufan@mendelu.cz